O Kadově
- první zmínka o místě Kadov se uvádí v urbáři (soupis povinností poddaných vůči vrchnosti) novoměstského panství z roku 1587 jako název louky u Fryšavy
- Založení Kadova je spojeno se vznikem železárny, první vysoká pec byla postavena v roce 1656 jako satelitní část Fryšavy. Produktem bylo surové železo, litinové výrobky (kovadla, závaží, vodovodní trubky, kříže, železo pro válečné účely s Osmanskou říší). V 19. století byl pro hutě strategický trh v Brně, odtud výrobky putovaly až do Vídně. Poslední pec vyhasla v roce 1874. Důvodem byla technologická stagnace, nedostatek kvalitní rudy a nedostupný zdroj kvalitního uhlí. Na dlažbě se ocitlo 25% tehdejší populace Kadova. V roce 1887 bylo povoleno ze zdí vylamovat kameny, hutě i budovy byly zcela rozebrány
- Titul samostatné vsi obdržel Kadov v roce 1665
- okolo roku 1700 zmizel okolní les (sloužil jako palivo pro pece), vznikly mýtiny a paseky jako Krátká, Blatiny, Samotín. Převážně smrkový les byl obnoven v roce 1740
- v 18. století byly vozové komunikace v tak špatném stavu, že cesta do Nového Města trvala 2,5 hodiny, do Žďáru 5 hodin
- v roce 1848 vznikla pasecká silnice (Kadov, Rokytno, Maršovice, Nové Město) do Brna se jezdilo 16 hodin
- Po roce 1880 se rozmohla výroba tkanin a sítěk. Zajišťovala lepší výdělek než dělnická práce. Dospělí pracovali od 6:00 do 24:00, děti do 21:00. Výrobky se vyvážely do celé Evropy i Spojených států. Učitel místní školy si v kronice stěžoval, že pletením sítěk měli chlapci a děvčata oči do krve zarudlé, nevyspaní ve škole spali
- V roce 1894 vznikl sbor dobrovolných hasičů
- Škola byla postavena v roce 1902
- V letech 1909/1910 přišla katastrofální neúroda brambor, což přineslo nepředstavitelnou bídu. Jinak se obvykle se podávaly brambory s mlékem, zelí, řepa, málokdo si mohl dovolit chléb s kávou. Maso se jedlo výjimečně. Rozšířenou byla vysoká konzumace alkoholu
- Konec války roku 1918 dolehl na obyvatele tvrdě, jídlo se podávalo 2x týdně, podle kronik obyvatelé hladověli
- Ve dnech 25. – 27 . 10. 1929 přišla sněhová kalamita, změnila se v bouři, která poničila okolní lesy ze 60%. Na spadané dříví byli povoláni dělníci až z Podkarpatské Rusi
- roku 1921 měl Kadov telefonní spojení
- podle lékařské prohlídky provedené v roce 1925 ve škole bylo 25% dětí podvyživených
- v roce 1928 začal jezdit první soukromý autobus (Sněžné-Kadov-Fryšava-Vlachovice-Nové Město)
- roku 1948 byla provedena elektrifikace obce
- 10.5.1951 nastala apokalyptická průtrž mračen, voda se vylila z břehů, zaplavila pole a louky. O 10 dní později ke konci května se lidé probudili do mrazivého rána, všude sníh a led, stromy pomrzly, shodily listí
- V roce 1976 založena tradice závodu v běhu na lyžích Kadovská patnáctka
- Kadov je rodiště lyžaře Františka Šimona (28. 4. 1953 – 22. 7. 2016) Český lyžař, běžec na lyžích, národní reprezentant, 18x mistr republiky. Naši zemi mnohokrát reprezentoval na Světových pohárech, Mistrovstvích světa a na ZOH 1976 v Innsbrucku a ZOH 1980 v Lake Placid. Foto.
- V letech 1976-1990 byl Kadov součástí Sněžného, od roku 1990 je opět samostatný
- Obchod byl postaven občany svépomocí v akci „Z“ v 70. letech
- V roce 1981 na místě rozvalin zaniklých hutí vzniklo výletiště
- V letech 1986-1987 byly dokončeny práce na vodovodu, ve většině chalup skončilo zásobování z vlastních studní
- 1992 – vznik bylinného likéru Kadovánek podávaného v místí hospodě U Janečků
- V letech 2005-2006 proběhla plynofikace obce
- V letech 2012-2013 se Kadovem prohnaly bagry, od té doby funguje kanalizace
- V listopadu 2021 přestal fungovat jediný místní obchod
- V letech 2022-2023 obec provedla rekonstrukci Výletiště a dětského hřiště na návsi
Historické informace jsou čerpány z knihy Kadov (1651 – 2011). Autor: Mgr. Miloslav Lopaur
O stavení č.p. 29
- první písemná zmínka je z roku 1793
- pravděpodobně jej postavil Franc Nejmon (narozen 1739 nebo 1744), který po smrti otce v r. 1774 převzal mlýn (Kadovskou pilu č. p. 21). Pilu udržoval v chodu 19 let, špatně hospodařil, zadlužený a zanedbaný objekt musel v r. 1793 prodat. Zchátralý mlýn koupil za 1 050 zlatých kadovský rychtář a šenkýř Johan Brázda z č.p. 15 a 19. Za utržené peníze se Franc Nejmon usadil na čísle popisném 29.
Přehled majitelů
- od roku 1793 Franc Nejmon z pily č.p. 21
- od roku 1804 Tomáš Sláma (přišel z č.p. 17, u Hromátků)
- od roku 1812 Josef Sláma (syn, švec)
- od roku 1860 Josef Sláma (syn, švec, později nádeník)
- od roku 1880 Jan Šír (z Krátké, pachtýř a tkadlec)
- od roku 1909 Jan Šír (provedl přestavbu domu)
- od roku 1914 František Šír (syn, kolář, přežil choleru, která si vyžádala život 5 členů rodiny, v roce 1943 ukončil živnost)
- od roku ???? František Šír (syn, úředník, roku 1957 se odstěhoval na č.p. 7)
- 3. 5. 1958 zapsal Národní památkový ústav chalupu na seznam nemovitých kulturních památek
- od roku 1964 Marie a Otomar Vodičkovi
- od roku 1981 Růžena a František Bártkovi
(provedli záchrannou rekonstrukci zchátralého domu, včetně vzniku podkrovních prostor,
byla provedena elektrifikace a zaveden vodovod. Z jediné obytné světnice vybudovali 5+1) - od roku 2002 Lenka Auermüllerová (dcera)
– vybudovala podkrovní koupelnu
– provedla plynofikaci s rozvodem topení - od roku 2009 do současnosti David Fajkoš (syn)
– 2010-2012 provedl revitalizaci všech interiérů, omítky + podlahy
– 2013 připojení na kanalizaci
– 2014 nová koupelna v přízemí
– 2017 nová pergola u krbu
– 2019 nové závěsy a záclony v podkroví + výměna okna
– 2020 renovace venkovních okenic
– 2021 rozšíření topné soustavy do všech místností, v přízemí včetně podlahového topení, doplněna nová skříňka ve spíži
– 2021 nová dlažba v síni a kuchyni
– 2022 nová kuchyně
– 2023 nové webové stránky
– 2024 oprava fasády - od roku 2016 je možné si chalupu pronajmout na rekreační pobyt
- v roce 2021 dostala chalupa jméno Růženka
Všem profesionálům, kamarádům a příležitostným nadšencům, kteří v chalupě,
na zahradě nebo střeše přiložili ruku k dílu patří velké poděkování.
Speciální poděkování patří mamince.